| unést dok. (1. j. unesu; rozk. unes; přech. min. unes; podst. unesení) | |
| 1. | R být schopen něco, někoho nést To já neunesu. Nemůže unést nákup. Výtah nás všechny neunese. |
| 2. | R být schopen vydržet unést každou bolest Neunesl její smrt. Nemohl unést to ponížení. |
| 3. | R násilím odvést ap. unést dítě do ciziny Letadlo bylo uneseno během letu z Ruska. Jeho syn byl unesen. |
| 4. | (přen.)S okouzlit; nadchnout být unesen krásou/citem |
| unesený příd. | |
| unesené letadlo/dítě podnikatel unesený mafií Byla tím nápadem naprosto unešená. | |
| unášet ned. (3. mn. -ejí, -í; rozk. -ej; přech. přít. -eje; příd. unášející) | |
| Nechal se unášet proudem. | |
