| trn ~u m (6. j. ~u) | |
| 1. | R dřevnatý špičatý výrůstek (osten) na některých rostlinách trny růže vrazit si do ruky trn ٭být komu trnem v oku = být někomu krajně nepříjemný ٭vytrhnout/vytáhnout komu trn z paty/řidč. nohy = pomoct někomu z tísně |
| 2. | D co připomíná trn 1, ostrý, zašpičatělý výběžek, výčnělek něčeho trn přezky anat. kyčelní/obratlový trn = dlouhý hrotnatý výběžek kosti zool. ryba s trny = tuhými, dlouhými ostrými paprsky ploutví zool. jedový trn = výběžek u některých živočichů sloužící k vpíchnutí jedu |
| trnový příd. | |
| anat. trnový výběžek = obratlový trn trnový klíč ▶trnová koruna = R věnec z trnitých prutů vsazený na Kristovu hlavu před jeho ukřižováním (symbol utrpení); | |
