| trápit ned. (3. mn. -í; rozk. trap; přech. přít. trápě) | |
| 1. | R působit trápení; soužit, sužovat Trápily ho pochybnosti/výčitky svědomí. Přestaň mě trápit. Tím se netrap. Co tě trápí? Ten problém ho trápí už dlouho. Vesnici trápil hluk z továrny. |
| 2. | S týrat; mučit trápit zvířata |
