tank ~u m (6. j. ~u; 6. mn. -cích) | |
1. | (voj.)G vojenské obrněné vozidlo pohybující se na pásech posádka tanku lehký/těžký tank ▶velitelský/ženijní tank; ٭řítit se jako tank = rychle, prudce se hnát, běžet ٭zhrub. bordel jako v tanku = velký nepořádek |
2. | R nádrž na kapalinu; cisterna prorazit tank s benzinem pivo z tanku |
tankový příd. | |
(voj.)tanková jednotka/věž tanková bitva ▶tankový prapor; tanková loď; | |
![]() |