| tank ~u m (6. j. ~u; 6. mn. -cích) | |
| 1. | (voj.)G vojenské obrněné vozidlo pohybující se na pásech posádka tanku lehký/těžký tank ▶velitelský/ženijní tank; ٭řítit se jako tank = rychle, prudce se hnát, běžet ٭zhrub. bordel jako v tanku = velký nepořádek |
| 2. | R nádrž na kapalinu; cisterna prorazit tank s benzinem pivo z tanku |
| tankový příd. | |
| (voj.)tanková jednotka/věž tanková bitva ▶tankový prapor; tanková loď; | |
 | |
