| subjekt ~u m (6. j. ~u, ~ě) | |
| 1. | (odb.)R jedinec jakožto nositel vlastností, činností, zážitků ap. Jazykový projev předpokládá dva subjekty - mluvčího a posluchače. ▶politický subjekt = R politická strana; |
| 2. | (filoz.)R protiklad objektu, poznávající já |
| 3. | (práv.)R člověk způsobilý k právům a povinnostem ▶ekonomický/daňový subjekt; právní subjekt; |
| 4. | (ling.)G základní větný člen vyjadřující zprav. původce či nositele děje, stavu nebo vlastnosti; podmět nahradit subjekt vedlejší větou |
| subjektový příd. | |
| (ling.)subjektová věta ▶genitiv subjektový; | |
