stav1 ~u m (6. j. ~u; 1., 4., 7. mn. ~y) | |
1. | R souhrn vlastností, které něco nebo někoho charakterizují v určitém okamžiku, době ap. chorobné stavy úzkosti hospodářský/ekonomický/právní/politický stav země dát co do původního stavu stav účtu ▶zdravotní/psychický stav; (vyhlásit) výjimečný stav; kritický stav; ٭pravý stav věcí = skutečná situace bez příkras ٭jiný/požehnaný stav = těhotenství ٭být v podroušeném stavu = být mírně opilý |
2. | (fyz., chem.)R skupenství látky charakterizované způsobem uspořádání částic ▶pevný/plynný/kapalný stav; termodynamický/energetický/plazmatický/koloidní stav; teorie ustáleného stavu; stav beztíže; |
3. | R kvalitativní nebo kvantitativní charakteristika, údaj v určitém okamžiku doplnit/zvýšit/snížit stav pracovníků = počet (změnit) stav zápasu stav vody/vodní hladiny (na českých tocích) = výška hladiny stav zásob potravin omezení početního stavu armády |
4. | R postavení jednotlivce z hlediska toho, jestli uzavřel nebo neuzavřel manželství ▶svobodný/manželský stav; vstoupit do stavu manželského; |
5. | S povolání, zaměstnání; R souhrn osob k němu náležejících zvolit si učitelský/vojenský/duchovní stav |
6. | (zast.)R společenská třída, vrstva panský/rytířský/měšťanský/duchovní stav ▶hist. stavy/stavové (za feudalismu) = R vládnoucí společenské třídy; třetí stav = R měšťanstvo, buržoazie; čtvrtý stav = S dělnictvo; střední stav; |
7. | být v stavuS být schopen Nejsem v stavu to dodělat. |
stavový příd. | |
▶ling. stavová slovesa; fyz. stavová veličina; fyz. stavová rovnice; výp. stavový řádek; | |
stavovský příd. (mn. -vští) | |
(zast.)stavovský stát stavovské předpisy advokátní komory stavovská čest ▶hist. stavovský sněm/odboj; Stavovské divadlo (v Praze); |