Hesla
rozbítrázrazitrakije
Předpony
bítdobítnabítodbítpobítpodbítpřebítpřibítprobítrozbítsbítubítvybítzbítzabít
Odvozená slova
rozbít
témata
rozbít dok. (1. j. -biji, hovor. -biju; 3. mn. -bijí, hovor. -bijou; rozk. -bij; čin. -bil; přech. min. -biv; podst. rozbití)
1.R úderem, nárazem ap. úmyslně silně poškodit, zničit; roztlouct
rozbít okno kamenem
rozbít co napadrť/na kousky
rozbít do těsta dvě vejce
fyz. rozbít atom = přeměnit energii jadernou reakcí na jiný druh
přen. rozbít ilegální organizaci = rozvrátit, vyvrátit
٭zhrub. rozbít komu hubu/držku = silně někoho zbít
2.R neúmyslně způsobit, že něco pozbude pádem, nárazem ap. celistvosti
Rozbil talíř při mytí nádobí.
Při pádu si rozbil koleno.
3. (hovor.)R opotřebováním nebo nevhodným zacházením poškodit, zničit
rozbít podrážky/boty = roztrhat
rozbít hračku/hodinky/počítač/televizor = polámat
4.S postavit; zřídit
rozbít stan/tábor
Obchodníci už rozbili své krámky na náměstí.
rozbít se dok.
R pádem, nárazem ap. pozbýt celistvosti
Soška se pádem rozbila.
Talíř spadl na zem a rozbil se.
Loď se rozbila o skálu.
Budík se mi rozbil hned druhý den.
rozbitý příd.
rozbité okno
rozbitá hlava
rozbité boty
Silnice je po zimě celá rozbitá.
rozbíjet ned. (3. mn. -ejí, -í; rozk. -ej; přech. přít. -eje; příd. rozbíjející)