| pošetilý příd. | |
| R postrádající dobrý úsudek pošetilý stařec pošetilý nápad/čin | |
| pošetile přísl. | |
| chovat se pošetile Může to znít pošetile. | |
| pošetilost ~i ž | |
| Byla by pošetilost pokračovat. Říkáš samé pošetilosti! smát se vlastní pošetilosti pošetilosti mládí | |
| kam | Kams dal rozum? Jednáš pošetile. |
| oheň | Vodu s ohněm nesmícháš. Počínáš si pošetile, marně se namáháš. |
| rozum | být proti zdravému rozumu být nerozumný, nelogický, pošetilý |
