pálit ned. (3. mn. -í; rozk. pal; přech. přít. pále) | |
1. | R vydávat žár a tím vyvolávat horko, zprav. nepříjemně působící; žhnout Slunce neúnavně pálilo. Jeho čelo úplně pálí. = Má horečku. Oheň/uhlíky silně pálí. Kamna pálila. |
2. | R být velmi horký, žhavý, a proto při dotyku vzbuzovat pocit horka, zprav. bolestivý Pozor, pálí to! Čaj ještě pálí. Žhavý písek pálí do chodidel. Pálilo ho svědomí. ٭Pálí ho půda pod nohama. = Nemá stání, necítí se v bezpečí. ٭To mě nepálí. = Osobně se mě to netýká. ٭Pálí ho dobré bydlo. = Je bezdůvodně nespokojený s tím, co má, se svým hmotným postavením (chtěl by víc). ٭Nehas, co tě nepálí. = Nezasahuj do toho, po čem ti nic není. |
3. | R vyvolávat štiplavý, palčivý pocit Paprika příšerně pálila. Žízeň ho pálila v ústech. Mráz pálí do rukou. |
4. | R palčivě, štiplavě bolet Pálí mě žáha. Z kouře mě pálí oči. Polibek ji pálil na rtech. |
5. | R ohněm, žárem ničit pálit vesnice/chalupy = vypalovat pálit kacíře na hranici pálit zakázané knihy/dopisy pálit listí/suchou trávu přen. pálit kalorie = vydávat energii a hubnout tak pálit u stromku prskavky pálit dříví ▶pálit čarodějnice = R slavnost v noci z 30. dubna na 1. května, při které se lidé scházejí u ohně a pálí figuríny čarodějnic (dříve košťata); |
6. | R vyrábět nebo upravovat za pomoci ohně, žáru pálit slivovici pálit dřevěné uhlí/vápno/hlínu tech. pálit kovy = řezat plamenem pálit rudu = pražit, aby z ní vyprchaly těkavé látky |
7. | S střílet pálit z děla/kulometu pálit z hradeb na nepřítele pálit na branku Pálí za ním už od prváku. přen. Pálí mu to. = Je chytrý. ٭pálit si prsty pro koho/co, za koho = dělat něco za někoho a tím si působit nepříjemnosti, škodit si kvůli někomu |
pálit se ned. | |
R zahřívat se přes míru a ničit se Co se to tady pálí? Pálí se ti jíška. Oběd se pálí v troubě. | |
pálení -í s | |
černý pes s pálením ▶pálení čarodějnic; | |
pálicí příd. | |
pálicí technika pálicí pec | |
pálivý příd. | |
pálivá paprika pálivá chuť/bolest pálivý pocit v krku pálivé slunce | |
pálivě přísl. | |
chutnat pálivě | |
palný příd. | |
▶palná zbraň = R střelná zbraň, z které se náboj vypaluje vznícením střelného prachu; |
slonovina | odb. rostlinná slonovina tuhá bílá hmota semenného bílku některých palem, užívaná jako náhražka slonoviny |