| ústit ned. (3. mn. -í; rozk. ústi, usť; 2. mn. ústěte, usťte; přech. přít. ústě; podst. ústění) | |
| 1. | S (o vodním toku) vlévat se; vtékat Řeka ústí do moře/do jezera. |
| 2. | S vést; směřovat Ulice ústí na hlavní třídu. Cesta ústila z lesa na okraj louky. Okno ústilo do zahrady. |
