nahradit dok. (3. mn. -dí; rozk. -ď; přech. min. -div; podst. nahrazení) | |
1. | R dosadit místo něčeho; zaměnit chem. nahradit atom vodíku v kyselině (kovem) ling. Nahraďte slova v závorkách příslušnými tvary. |
2. | R nastoupit místo někoho; zastoupit, vystřídat Bývalého ředitele nahradil ve funkci jeho náměstek. Vlastní matku ti nikdo nenahradí. V průběhu průmyslové revoluce nahradily stroje lidskou pracovní sílu. |
3. | R dát odčinění za ztrátu; odškodnit nahradit komu škodu/ztrátu/čas Firma nahradila svému zaměstnanci cestovní výlohy. |
nahrazovat ned. (1. j. -uji, hovor. -uju; 3. mn. -ují, hovor. -ujou; rozk. -uj; přech. přít. -uje) | |
ling. nahrazovat podstatná jména v textu slovy podobného významu Ředitele školy nahrazuje v době nepřítomnosti jeho zástupce. Vláda částečně nahrazuje obětem škodu, kterou utrpěly v důsledku povodní. |
substituce | med. substituční léčba při níž se nahrazuje určitá látka, která v organismu chybí |
dávno | To mu do té doby dávno nahradíme. |
indikativ | nahradit indikativ konjunktivem |
infinitiv | Nahraďte infinitivy správnými tvary sloves. |
jařmo | Primitivní jařma byla nahrazena chomoutem. |
majonéza | nahradit majonézu bílým jogurtem |
odsuvník | Odsuvník nahrazuje vynechané písmeno. |
odvolat | Odvolaný seminář nebyl nahrazen. |
pomlčka | nahradit pomlčku spojovníkem |
postsynchron | nahradit zvuk postsynchronem |
ruční | nahradit ruční výrobu strojovou |
sacharin | nahradit cukr sacharinem |
subjekt | nahradit subjekt vedlejší větou |
divoký | divoká karta (v karet. hře) karta, která nahrazuje jinou kartu; (ve sportu) zařazení účastníka do soutěže, aniž by se kvalifikoval |
karta | divoká karta (v karet. hře) karta, která nahrazuje jinou kartu; (ve sportu) zařazení účastníka do soutěže, aniž by se kvalifikoval |