lnout ned. (1. j. lnu; rozk. lni; 2. mn. lněte; čin. lnul; ž. lnula; přech. přít. lna; podst. lnutí) (kniž.) | |
1. | R těsně přiléhat Šaty jí lnou k tělu/na tělo. |
2. | (přen.)R být oddán, lpět na něčem; milovat lnout k rodičům/vlasti |
lnutí -í s | |
(kniž.)lnutí bakterií ke sliznici lnutí k pravdě/ideálům přehnané lnutí k majetku | |
lnoucí příd. |