| kat ~a m (1. mn. ~i, ~ové) | |
| R vykonavatel trestu smrti; popravčí kat se svými holomky králův věrný kat Kat sťal odsouzenci hlavu. ▶kat Mydlář (v Praze v 17. st.); ٭být/hnát se do práce jako kat = pracovat horlivě a rychle ٭být na koho jako kat = být na někoho velmi, hrubě přísný ٭Aby to kat spral! = zaklení | |
