| hnát1 ned. (1. j. ženu; 3. mn. ženou; bud. budu hnát, poženu; rozk. žeň; čin. hnal; trp. hnán; přech. přít. žena; podst. hnaní) | |
| 1. | R pobízet k pohybu, působit pohyb jistým směrem, nutit k rychlému běhu, útěku ap. hnát krávy/ovce/husy na pastvu Pastevci hnali svá stáda do hor. hnát cizí vojsko ze země hnát psí spřežení Bouře žene koráb ke břehu. ٭hnát komu vítr do plachet = pomáhat, prospívat někomu (i nevědomky) ٭zhrub. hnát koho (odkud) sviňským krokem = hrubě někoho vyhnat, odmítnout ٭Ten by tě hnal. = Rázně odmítl, vyhodil. |
| 2. | (expr.)R nutit ke spěchu, k nějaké činnosti hnát koho k odpovědnosti hnát neplatiče k soudu hnát koho do záhuby hnát děti do postele = nutit je, aby šly spát Kupředu mě žene strach/ctižádost. hnát vojáky do útoku/bitvy |
| 3. | R přivádět (s úsilím, rychle ap.) do nějakého stavu nebo situace hnát stavbu do velké výše hnát ceny nahoru ٭hnát co na ostří nože/do krajnosti/extrému = vyhrocovat situaci ٭hnát to výš/vejš = stěžovat si u nadřízené instance a dožadovat se spravedlnosti |
| 4. | (expr.)R chvatně jít, jet; spěchat 1 hnát na autobus/vlak hnát jak splašený/šíleným tempem Nežeň tolik. |
| 5. | R (o rostlinách) prudce růst; vyhánět Tulipány ženou na květ. Obilí žene do klasů. |
| 6. | R uvádět do pohybu; pohánět Stroj/Motor žene elektřina. |
| hnací příd. | |
| R určený k pohánění hnací řemeny/hřídel hnací motor/síla | |
| hnaný příd. | |
