hon1 ~u m (6. j. ~u, ~ě) | |
1. | R (společné) lovení zvěře; lov lesní/polní hon jít na hon hon na zajíce/lišku přen. hon na válečné zločince ٭hon na čarodějnice = pronásledování nepohodlných osob, štvavá kampaň proti někomu |
2. | S shon; spěch; honička hon za kariérou/penězi/úspěchem/senzacemi |