| on1, ona, ono zájm. os. () (pro 3. os. j., mn.) | |
| E označuje osobu (mimo mluvčího a adresáta) nebo věc, o které už byla řeč nebo která se rozumí ze souvislosti on a jeho žena O tom jsme věděli jen on a já. on se svými rodiči To zařídil on, manžel. Chtěl by být jako on. To je ona! On o tom vůbec neví. Co on je zač? Proč zrovna ona? Řekneš mu to? Chodí s ní už dva roky. V tom se nevyzná ani on sám. Nespoléhej na ni. Nechci s nimi mít nic společného. Slyšels ji? Jemu to nevadí. Ono to ale není k smíchu. Vidíš je snad někde? Vždyť ona neumí slovo česky. Já se dřu, a oni si koukají na televizi! Podívej se, on pláče. Od nich neznám nikoho. = z jejich rodiny, pracoviště ap. ob. hanl. Ono to umí taky mluvit! expr. Ono se nám to pokakalo. expr. Ona má ale kliku! On tak mít peníze! Má tři děti a vůbec se o ně nestará. ٭Já o voze a on koze. = Každý mluví o něčem jiném. ٭Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. = Kdo chce někoho získat, ukazuje mu vše jen z té lepší stránky. ٭Kdo chce kam, pomozme mu tam. = Pokud si někdo nenechá poradit, nelze mu pomoct. | |
