Hesla
emoemu
témata
zájm. os. (2., 4. j. mě, kniž. mne; 3. j. mně, mi; 6. j. mně; 7. j. mnou) (po předložce, na začátku věty a při důrazu se užívá delšího tvaru mně)
1.E označuje mluvčího dané promluvy
jen já s kamarádkou
já a mí kolegové
Já (jsem) to neudělal.
Já myslel, že už nepřijdeš.
Já se z tebe zblázním.
já sama
Já nemám zájem.
O tom já nic nevím.
Tomu já nerozumím.
Holka, já jsem se asi zamilovala.
Já ti dám! = ukážu co proto
Já za nic nemůžu.
Proč já vůl radši nezůstal doma.
Že já jsem mu něco říkala!
Proč zrovna já?
Hergot, já mám žízeň!
Naděláte bordel a já to mám za vás uklízet!
Mám já to s vámi trápení.
Však já se vrátím.
Vlez mi na záda!
Je mi špatně.
To je mi líto/fuk.
Udělal na mě dojem.
Nechce se mnou mluvit.
Proč na mě tak zíráš?
Kvůli mně se neobtěžuj.
Nemyslete si o mně nic zlého.
Přijď ke mně. = do místnosti, do bytu, do kanceláře ap.
٭pro mě za mě = mně je to jedno, nezáleží mi na tom
٭Já nic, já muzikant. = Nemám s tím nic společného, já za nic nemohu.
٭Já o voze a ty o koze. = Mluvíme každý o něčem jiném.
٭Já na bráchu, brácha na mě. = navzájem si pomáhat protislužbami ap.
2.E (ve 3. pádě ve větách expresivních) vyjadřuje zájem mluvčího na ději nebo snahu vzbudit zájem u posluchače (tzv. dativ sdílnosti)
To jsou mi novinky!
Ty jsi mi pěkný ptáček!
Ty jsi mi ale hrdina!
To je mi tedy nadělení!
Cos mi to provedl!
s neskl.
(kniž.)R mluvčí, subjekt
mé druhé já = R duševně spřízněný člověk, blízký přítel; alter ego