| chór ~u m (6. j. ~u) | |
| 1. | (círk., archit.)R mírně zvýšené prostranství při hlavním oltáři pro duchovní a zpěváky; závěr chrámu, vyvýšená prostora pro varhany, zpěváky a hudebníky Křesťanský chrám se dělí na místo pro shromáždění věřících a na chór. mnišský chór uprostřed hlavní lodi kostela |
| 2. | (kniž.)R sbor zpěváků; skladba (zprav. vážná) zpívaná sborem na kůru vícehlasý chór pravidelná zkouška chóru |
| 3. | (hist.)R (v řecké tragédii) sbor herců, doprovázející děj recitací, zpěvem a tancem Po prologu vystoupil chór. |
