ceremonie [-mony-, -móny-] -e ž (2. mn. -ií) | |
R zvyklosti zachovávané při slavnostních příležitostech svatební/promoční/církevní/dvorní ceremonie korunovační ceremonie ▶úřední ceremonie; ٭bez velkých/dlouhých/zbytečných ceremonií = bez možného n. očekávaného zdržování, odkládání a váhání spojeného popř. se zdlouhavými okázalostmi a formalitami ٭dělat s kým/čím dlouhé ceremonie = zdržovat (něco) | |
ceremoniální [-ny-] příd. | |
ceremoniální úkony ceremoniální háv/šavle | |
ceremoniálně [-ny-] přísl. | |
postupovat/chovat se ceremoniálně | |
ceremoniálnost [-ny-] ~i ž | |
okázalá ceremoniálnost |