| antimon [-ty-] ~u m (6. j. ~u) (chem.) | |
| G stříbrolesklý kovový chemický prvek, vyskytující se ve třech modifikacích, získávaný převážně z antimonitu, užívaný zprav. k zvýšení tvrdosti slitin ap. slitina antimonu s olovem uhlík sycený antimonem | |
| antimonový [-ty-] příd. | |
| (chem.)antimonové sloučeniny ▶miner. leštěnec antimonový = S antimonit; antimonový květ; | |
| antimonitý [-ty-ny-, -ty-ňi-] příd. | |
| (chem.)R obsahující antimon v oxidačním stupni 3 ▶oxid/sulfid/chlorid antimonitý; | |
| antimoničný [-ty-ny-, -ty-ňi-] příd. | |
| (chem.)R obsahující antimon v oxidačním stupni 5 ▶kyselina antimoničná; | |
| pětimocný | pětimocný antimon/prvek |
