| vid ~u m (6. j. ~u) | |
| (ling.)R schopnost slovesa (hl. slovanského) vyjadřovat jistými prostředky dokonavé a nedokonavé pojetí děje slovesný vid ▶dokonavý/nedokonavý vid; ٭Není po kom/čem ani vidu ani slechu. = Zmizel beze stopy. | |
| vidový příd. | |
| (ling.)vidová varianta vidová předpona/přípona ▶vidová dvojice; | |
