| kout1 ~a, ~u m (6. j. ~ě) | |
| 1. | R prostor mezi stýkajícími se stěnami kout pokoje/zahrady Pes zalezl do kouta. poslat koho do kouta (za trest) ▶kuchyňský/jídelní/pracovní kout; sprchový kout; ٭koukat/křičet ze všech koutů = být všude vidět, být velmi nápadný ٭sedět v koutě = být v ústraní, chovat se neprůbojně, pasivně ٭zahnat koho do kouta = přivést někoho do bezvýchodné situace, na pokraj porážky, zničení ٭zalézt do kouta = bázlivě ustoupit, stáhnout se ٭znát kde každý kout = znát nějaké místo podrobně, důvěrně ٭vymést všechny kouty = všude zvědavě vlézt, všechno prohledat; hodně míst procestovat ٭prosmejčit/vysmejčit všechny kouty = důkladně všechno prolézt, prohledat ٭Sedávej, panenko, v koutě, budeš-li hodná, najdou tě. = Sedávej doma, buď skromná, nenápadná, a vdáš se. |
| 2. | (expr.)R odlehlé, zapadlé místo, místo obecně idylický kout v horách projít každý kout ٭ze/do všech koutů světa = z/do mnoha velmi různých míst |
| 3. | (expr.)R počátky pleše po stranách hlavy nad spánky směrem k temeni mít (už) kouty = mít parcely na parohy |
