hnout dok. (1. j. hnu; rozk. hni; 2. mn. hněte; čin. hnul; ž. hnula; přech. min. hnuv; podst. hnutí) | |
1. | R udělat malý pohyb částí vlastního těla hnout nohou/hlavou Hrůzou se nemohl ani hnout. ▶Ani hnout!; ٭nehnout ani brvou = navenek nijak nereagovat, zachovat klid ٭nehnout (pro koho) (ani) prstem = vůbec nic neudělat, nepomoct ٭hnout komu žlučí = rozzlobit, rozčilit někoho |
2. | R změnit polohu, postavení, dosavadní stav; pohnout hnout stolem/nábytkem |
3. | (přen. hovor.)R začít řešit, urychlit provádění něčeho ap. Nemohu hnout s početním příkladem. |
4. | (přen.)R vyvolat pohnutí, zájem Její pláč jím nehnul. Jeho slova se mnou ani nehnula. Ani mě nehne. = Ani mě nenapadne. |
hýbat ned. (3. j. -e, -á; 3. mn. -ou, -ají; rozk. -ej; přech. přít. -aje) | |
Prudký vítr hýbe korunami stromů. Osel hýbá ušima. hýbat rukama/nohama hýbat s nábytkem/se stoly |