doktor ~a m (1. mn. -ři) | |
1. | (hovor.)R odborník oprávněný léčit lidi Zavolejte/Potřebujeme doktora. jít (s chřipkou) k doktorovi čekat u doktora S tím si raději dojdi k doktorovi. |
2. | G hodnost a titul absolventa vysoké školy univerzitního směru a některých jiných škol (zprav. po vykonání přísných zkoušek) (zkr. Dr., JUDr., Ph.D. ap.) udělit komu titul doktora ▶doktor filozofie/medicíny/práv/přírodních věd; doktor věd; |
doktorka -y ž (2. mn. -rek) | |
doktorský příd. (mn. -rští) | |
obhajoba doktorské práce získat doktorský titul ▶doktorské studium; doktorský studijní program; |
filozofie | doktor filozofie |
právo | doktor práv (zkr. JUDr.) |
běhat | běhat po úřadech/doktorech |
diplom | doktorský/učitelský/inženýrský diplom |
disertace | kandidátská/doktorská disertace |
dojít | Dojdi pro rodiče/doktora. |
lazaret | lazaretní vlak/doktor |
medicína | doktor/studium medicíny |
obejít | Doktor obešel své pacienty. |
odblokovat | Doktor mi odblokoval páteř. |
pán | pan doktor/učitel |
pro | Poslali pro doktora. |