| ctít ned. (3. mn. ctí; rozk. cti; 2. mn. ctěte; čin. ctil; trp. ctěn; přech. přít. ctě) | |
| 1. | R mít v úctě, ve vážnosti ctít rodiče/představené/nadřízené ctít (čí) přesvědčení/památku 28. října ctíme státní svátek. být všemi ctěn ctít koho jako svatého náb. Cti otce svého a matku svou. = náboženské přikázání |
| 2. | S zachovávat Poddaní ctí nařízení svého pána. Soudce ctil právo obhajoby a obžaloby. ٭ctít barvu (v karetní hře) = hráč musí vynést kartu stejné barvy jako byla první vynesená karta ٭ctít barvu = zachovat stejný stav, nezavádět novoty |
| ctěný příd. | |
| R požívající úctu Jak se vede ctěnému manželovi? iron. Vyřiď to ctěnému bratrovi! | |
