| i1 spoj. souř. | |
| 1. | E slučuje v kladné větě těsněji než spojka a dva nebo více větných členů stejné platnosti, zejm. jde-li o výrazy vyjadřující představy nějak vnitřně spjaté nebo navzájem se doplňující Manželé spolu snášejí dobré i zlé. Jsou známy příčiny, jakož i následky. ▶dnem i nocí = S neustále; (věnovat se čemu) tělem i duší = S cele; |
| 2. | E vyjadřuje zdůraznění větného členu nebo věty zdvojením spojky Dělá si legraci i ze sebe, i z druhých. |
| 3. | E rozšiřuje platnost příslušného tvrzení na další případ před i se píše čárkaBlahopřáli mu všichni kolegové, i nadřízený. Dostal nejen důtku třídního učitele, ale i ředitele školy. |
| 4. | E zdůrazňuje větný člen ve spojení s předložkou s, se před i se čárka nepíšePřišel i s partnerkou. |
| 5. | E rozšiřuje platnost příslušného tvrzení i na případ, o kterém bychom to nepředpokládali před i se čárka nepíšeTo se týká i tebe. I ty sis stěžoval? ٭I mistr tesař se (někdy) utne. = I zkušený člověk dělá chyby. |
| 6. | E vymezuje nejzazší okolnost, za níž platí druhá část výpovědi, někdy i nečekaně před i nebo spojovacím výrazem s i se píše čárkaŠli na výlet, i když pršelo. Odpustila by mu, i kdyby ji podvedl. |
| 7. | E zvlášť vytýká, zesiluje, stupňuje některý větný člen před i nebo spojením s i se píše čárkaVšichni se mu posmívali, ba i nejlepší kamarád. Mluvil hlasitě, ba i křičel. |
